Tak jsme ráno se Sorbonkem byli vyděsit dětičky ve školce :) Přípravy byly takřka dokonalé, já jsem včera uřízl břízu na zahradě a udělal pořádné čertovské koště :) Sorbonkovi jsem koupil blikací rohy a i obojek od Archibalda mohl zdobit můj krk svým svitem. V 7:30 h jsme se sešli ve sklepě školkz a dali se do líčení. Já vyfassoval kožich, kamaše huňaté boty a nezbytný řetěz. Za něj jsem zastrčil kost pro ďábelksého psa a mohli jsme vyrazit. Mikuláš s andělem byli takz jako ze žurnálu. Jako první jsem vletěl do třídy já, tažen psem. Dětičkám se vhrnuly první slzy do očí a slabší jedinci se šli schovat k učitelkám do náruče. Důstojně vkráčel Mikuláš a andělka s ním. Dětem se ulevilo. Začal jsem čuchat, jestli tam nesmrdí nějaká čertovina, ale děti hlásily, že se ještě neposraly. Sorbon mi ukradl kost a spokojeně ji před námi žral na vyluxovaném koberci. Mikuláš začal předčítat ze Zlaté knihy hodné děti, ale já mu to kazil svým protestem, že určitě dělají taky čertovinky. Nejlepší zpěvák třídy ihned zanotoval píseň a já mohl zaskotačit dupáka. Paní učitelka od prostředních dětí pojala zprávu o dětech jako kádrové hodnocení a tak Mikuláš musel přečíst všech 15 dětí co, kdy a jak dělají. Pak nastala chvíle pro Černou knihu. Tam bylo několik hříšníků a největším byl Bergr! Se slzami v očích musel předstoupit před svátost a slíbit, že už nebude nepořádným. Já jsem si ho poznačil čertovskou černí na tváři, abych měl příští rok přehled jestli se polepšil. I jedna dívčina musela před soud boží a i ona měla na krajíčku, i když byla ze starších dětí. Když děti prošly, yeptali jsme se jich na učitelky. Chtěli mi jednu vnutit do pytle, ale nač bych se s ní vláčel, když odpoledne přijde stejně sama domů :PPP a peklo budu mít třeba já!! :)) Dokonce uklízečka navrhla i ředitelku, ale děti ji nedali a Sorbon ji taky nechtěl sežrat, protože takovou kost prý okusovat nebude. Jedné měl až až. Mikuláš rozdal dárky a společný tanec zakončil strašení a hrůzy pekelné. Nakonec jsem provedl se Sorbonem prohlídku, jestli se někdo neposral, ale jelikož psovi u nikoho nevyhrkly smradem slzy z očí, tak asi vše prošlo v čistotě. Zřejmě pampersky to podržely. Jen co jsme se rozloučili, tak jsme provedli zkoušku přivolání ďábla..na třetí zabouchnutí čerkovského koštěte jsem tam vlítnul s pekelným psem a ještě jednou pohrozil. Když jsme se převlékali, tak za mnou přišli, že děti si klidně bouchají mým koštětem...tak jsem opět vběhl za řinčení řetězu a štěkotu psa do třídy a popadl toho odvážlivce, abych ho odtáhl do pekla. Bránil se zuby nehty a až slzy povolily moje sevření a možná i jeho svěrače... :D Pěkná práce!!