psí ráj v Krakonošově

Jak nakrmit pejska......tak, aby to i přežil!

JAK SE PES KRMÍ

Masožravá šelma, to by měl být pes. Každodenní zkušenosti však naznačují, že se jedná o všežravce, který s chutí sní nejen granulovanou, či vařenou stravu, ale i různé pochoutky a předměty denní potřeby. Již co by divoký žral pes zvířecí vnitřnosti naplněné natrávenou rostlinnou stravou. Proto i v dnešní krmné dávce má být zastoupena tato složka. Pouhé maso naprosto nepostačuje! Při sestavování jídelníčku je nutno mít na paměti: 

           1 věk psa

           2 aktuální hmotnost

           3 konečnou hmotnost

           4 stupeň aktivity

Při výběru stravy je nejobtížnější najít soulad. U každého psa je pak individuální schopnost využití energie krmiva a rovněž tak i stravitelnost potravy je různá. Proto nelze suše trvat na výpočtech, ale metodou "pokus - omyl" dojít k uspokojujícímu výsledku.

Kdy a jak krmit.

Pes jako smečkový živočich má zakořeněn určitý hierarchický post a to i v potravě. Jelikož jsme se automaticky zvolili za vůdce, tak i my budeme určovat, kdy, kdo a kolik. (Většinou ale velmi spolehlivě rozpozná skutečnou autoritu domácnosti, i když její příslušníci se tváří, že je to jinak!) Toho bude pes většinou respektovat, i když někdy využije příležitosti a doplní při procházce svůj jídelníček u popelnic. Jinak je pes se soumračnovou aktivitou. Znamená to, že na lov vyrážel v podvečer, unavený celodenním poleháváním. Doba přijímání potravy tedy patřila k lovu - podvečer. Také pořadí jídla je dáno. Přísloví "Nejdřív pán, a potom pes." platí a je odvozeno opět z postavení vůdce smečky. Zákon přírody velí  nakrmit nejdříve vůdce a pak další členy smečky dle jeho postavení. Vyjímkou jsou štěňata, která jsou v zájmu zachování druhu. Zde je třeba se zmínit, že při jídle je třeba se obrnit trpělivostí a dodržovat přísně tento zákon přírody. Jinak nás čekají chvíle, že pes se začne dožadovat svého podílu večeře pokníkáváním, drkáním do stolovníků a jiným žebráním. Jakmile mu dáme jednou dvakrát se stolu psovi něco při jídle, tak pak již mu nikdy nevysvětlíme, že se to nedělá. Někdo zkusí dát psovi stravu dříve než sobě v naději, že najedený pes už nebude obtěžovat. To je však naivní přání, protože neexistuje najedený pes. Nehledě na to, že pes je tisíckrát rychlejší než člověk. Předložením jídla před naší večeří dosáhneme jen toho, že pes zhltne svoji baštu ještě rychleji než obvykle v naději, že ještě urve něco z našeho. Není ovšem dobré podporovat loudání u jídla. Pes má svou misku, v ní večeři a dost! Pes někdy okolkuje a zkouší, zda by se nenašlo něco ještě lepšího. Pes naštěstí nevyžaduje pestrost stravy a jeho oblíbená se mu jen tak nepřejí. Předložené krmivo by nemělo být k dispozici déle jak 20-30 min. Pokud tohoto času pes nevyužije, tak musí počkat do dalšího krmení v obvyklou dobu. Není-li pes nemocný, tak je vhodné snížit dávku a nebo i vynechat jeden den (což by mělo být stejně 1x za týden).

Srovnání věku psa s věkem lidským

2. Čím se pes krmí

Dnes stojíme v obchodech před množstvím nabízených krmiv. Dají se rozdělit na SUCHÁ, POLOSUCHÁ, KONZERVOVANÁ. Suchá a polosuchá můžeme před podáním namočit, nebo podat v původní podobě s dostatečnou zásobou vody. Dále je pak výrobcem určeno zda se jedná o potravu pro: do 5 měsíců, od 6 měsíců do 1 roku, od 1 roku do 10 let, nad 10 let. Nejdůležitější je správná výživa v době růstu. Je-li v tomto období něco zanedbáno, nedají se následky v pozdějším věku nahradit. Nevyvážená strava může mít za následek nerovnoměrný vývoj a to i v případě, že majitel podává nadměrné množství.

SLOŽENÍ KRMIVA

Na obalu každého krmiva je uvedeno složení. Jako základ je uvedení obsahu: bílkovin, tuku, popelovin, vlákniny, vlhkosti. Dále pak je uveden výčet vitamínů a minerálů a konečně dávkování. Praxe je taková, že levného krmiva je potřeba dávkovat větší množství na 1 kg živé váhy psa.

Bílkoviny: jsou nejdůležitější jako energetická živina, pokrývají potřebu základních životních funkcí. Krmiva pro mladé psy by měl být obsah min. 30 %. U dospělých zvířat tak kolem 25 %. Útěchou může být, že každé krmivo by mělo být podrobeno analýzám před uvedením na trh.

Tuky: nejkoncentrovanější a nejrychleji uvolnitelný zdroj energie, jsou zdrojem mastných kyselin pro látkovou výměnu. Nadbytek tuků vede k obezitě.

Uhlohydráty: energeticky jsou využitelné jenom jednoduché cukry. Zvýšená obsah může vyvolávat průjmy. Ve standardním krmivu pro dospělého psa je obsah kolem 45 %.

Vláknina: je to nestravitelná část potravy, která slouží ke správné činnosti střev. Velké množství se projeví velkým objemem stolice. Vhodné množství v krmivu je v rozmezí 2 až 4 %

Popeloviny: popelovinou se míní ta část, která zbude po spálení krmiva za teploty 500 stupňů C.

Stravitelnost: čím méně živin tělo psa opustí ve výkalech, tím je biologická hodnota krmiva vyšší. Což každý pozná při venčení psa.

3. KUCHAŘKA

Volba způsobu, jak krmit svého psa, je na každém. Pes ovšem není vepř a není možné do něj nasypat, co doma zbude. (I když pes se většinou tváří, že to možné je.)

Průměrný velký pes o hmotnosti 26 kg, může mít běžnou denní potřebu energie asi 1 500 kcal. Za předpokladu, že polovina krmné dávky bude z masa a druhá přílohou z těstovin, budeme k pokrytí potřeby energie potřebovat:

340 g masa (hovězí srdce, játra)

340 g těstovin

celkem 680 g surovin v ceně kolem 30 Kč. Oproti tomu stejnou cenu vydáme za 1 kg průměrného granulovaného krmiva z něhož připravíme dávek více.

Nejpodstatnější nevýhodou doma sestavovaných krmiv je to, že nikdy přesně nevíme, kolik a kterých živin je obsaženo.

CO PES NESMÍ: drůbeží dlouhé kosti, kosti z králíka a skopového, nevykostěné ryby

CO BY NEMĚL: uzeniny, cukr, sladkosti, kořeněné a přesolené pokrmy, syrové vaječné bílky, alkohol.

4.DOPLŇKY VÝŽIVY

Princip a význam krmných doplňků spočívá v tom, že dodává potřebné látky v případech, kdy paušální strava nemůže postihnout individuální a specifické potřeby konkrétního jedince v určité životní situaci.

Kosterní soustava: na utváření má nevíce zásluhu vápník, který tělo čerpá z krmiva. V určitých životních fázích potřeba výrazně stoupá a obsah v krmivu je nedostačující. Vápník potřebuje k svému využití fosfor. Bez něho je stavební materiál nevyužit a můžou se projevit jeho příznaky: slabá konstituce, zakřivení končetin, prošláplá zápěstí, nepevnost kloubů, slabé kosti, rozevřené tlapy, málo klenuté prsty, rachitický věnec. Poměr by měl být kalcium a fosfor 4:1. Riziková období jsou v době růstu, březosti, laktace a stáří.

Klouby: nejčastěji se vyskytující dysplazie se dá zmírnit za použití vhodných doplňků, osteoartróza - nedostatečné vyživování kloubu je možné potlačit použitím želatinových doplňků. Aplikace je dlouhodobá, vyžaduje opakování, drahá, ale je jedinou cestou jak psovi ulevit.

Zuby: složením stravy, zejména podáváním pamlsků, rozhodujeme o zdraví chrupu psa. Obecnou prevencí proti zubnímu kameni je podáváním tvrdých součástí jako kůrky, suchary, morkové kosti.

Srst: navenek signalizuje péči o psa. Je hustá a lesklá přiměřeně k plemeni.

Podivné chutě: Mlsá-li pes při puštění na volno výkaly, olizuje malbu, zkaženou rybu, uhlí a jiné delikatesy je známkou, že pes trpí nedostatkem minerálních látek. Nebo se jedná o zlozvyk, protože psa lákají zvláštně vonící věci, které prověřuje chutí, protože doma to nemá. Požírá-li trávu, tak jde  o úpravu kyselých poměrů v žaludku a pročišťování střev nabalováním hlenu.